Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2018  >  Březen  >  Česká astrofotografie Měsíce

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Česká astrofotografie Měsíce

Uznání a copyright: Karel Trutnovský (www.hvezdarnapv.cz)

Popis:

Je až neuvěřitelné, kam se v poslední době posunula fotografická technika! Třeba takový Fupanisax 200. Kompaktní fotoaparát, který je díky absolutní absenci hotpixelů, zejména když se obraz zmenší, prakticky předurčen k astrofotografii. Pojem astronomický snímek tedy nadále ztrácí smysl, protože Fupanisax 200 pořizuje přímo astrofotografie. Ihned, žádný postprocessing v principu nemá smysl. Vykreslení barev je brilantní, jak se vidět i na irizované oblačnosti okolo Měsíce. Lépe to prostě nejde. Je skvělý jak k astrofotografii v projekci za okulárem, tak díky světelnému objektivu i k astrofotografii bez dalekohledu. Můžete proto fotografovat všechny typy astronomických objektů, velké, malé, blízké i daleké.  Astrofotograf se navíc nemůže nikdy splést, protože Fupanisax 200 skvěle nastavuje vše za něj a to ve všech režimech. Včetně ostření i ISO. Má také vestavěný optický hledáček, což je pro kvalitní astrofotografii naprosto nepostradatelné! Blesk lze vypnout, protože každý opravdový astrofotograf úplně přesně ví, že zejména při fotografování tzv. deep-sky objektů jej prakticky nemá smysl používat. S Fupanisaxem 200 se může fotografovat i v naprosté tmě. Jediný problém fotoaparátu je, že v současnosti jsou Fupanisaxy 200 silně nedostatkovým zbožím a těžko se u renomovaných dodavatelů shání.

Hlavní důvod, proč si tato astrofotografie Měsíce zaslouží prestižní ocenění ČAM spočívá v objevení nové skutečnosti, že díky astrofotografickým kompaktům, jako je Fupanisax 200, již není daleko doba, kdy bude možné dělat kvalitní astrofotografii přímo z ruky bez použití drahých naváděných montáží.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hurbanovo, nedaleko slovenskej ústrednej hvezdáni Hurbanovo, Slovensko

Datum pořízení: 3. 8. 2017, 23:11:15 hodin (SELČ)

Optika: integrovaný 3DZOOM SK 5.8-17.4mm 1:2.8-4.9 nastavený na neurčito

Montáž: ruka (pravá)

Snímač: Fupanisax 200, made in Burundi

Zpracování:

automatický processing ve fotoaparátu

Postup:

Všechny objekty byly na astrofotografii zachycené najednou

Štítky: Nepravidelný měsíc, Měsíc Země, Fáze Měsíce, Česká astrofotografie měsíce, Svit Měsíce, ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »